Ještě před pár měsíci byl druhým mužem v největší vládní straně a škrábal se na samotný vrchol ODS. Ten však na rozdíl od nejvyšší hory světa Mount Everestu nakonec nezdolal. Ani himalájská zkušenost nepomohla ctižádostivému politikovi, psychiatrovi a sportovci Pavlu Bémovi vyšplhat se na nejvyšší příčku stranické hierarchie. Po neúspěšných podzimních krajských a senátních volbách, notně podporovaný neukojenou pražskou organizací s jejími marnými snahami po vládních postech, přestřelil v kritice vedení strany, jejímž byl nedílnou součástí, a nebyl schopen předložit jasnou vizi budoucnosti. Dnes se zdá, že se jeho hvězda řítí stále níž.

Jmenují se Bém, Pavel Bém – tak oslovil před pár roky delegáty kongresu Občanské demokratické strany, když se ucházel o post prvního místopředsedy, a uspěl. Vypadalo to, že jeho ambicím a hvězdné kariéře, kterou v politice zahájil v roce 1995 ještě jako protidrogový koordinátor na Úřadu vlády a pokračoval v ní vstupem do ODS v roce 1998, nestojí nic v cestě. Ještě týž rok byl na čtyři roky zvolen starostou městské části Praha 6 a po dalších komunálních volbách v roce 2002 se stal dokonce díky koaliční smlouvě se sociálními demokraty na pražské radnici primátorem hlavního města. A v křesle se drží dosud. Jen se zdá, že donedávna nejoblíbenější politik¨už nemůže říkat: Mí Pražané mi rozumějí. Alespoň pokud jde o jeho stranické kolegy z pražské organizace. Začínají chápat, že Bémova hvězda pohasíná, alespoň v Občanské demokratické straně, zvlášť když ji opustil Bémův chráněnec – prezident a bývalý čestný předseda Václav Klaus.

Tak jako dýchal Bém na záda šéfovi Mirku Topolánkovi, začínají po jeho křesle pošilhávat další dravci  z mateřské pražské organizace.  Dokonce už mu prý hledají trafiku, a ne tak ledajakou – funkci eurokomisaře v Bruselu. Plán odklidit Béma do Evropy se údajně zrodil mezi těmi, kdo by rádi převzali vedení pražského magistrátu. Je jich víc, možnými adepty jsou první náměstek Rudolf Blažek, další náměstek Pavel Klega, radní pro kulturu nebo starosta Prahy 6 a bývalý blízký Bémův i Klausův  spolupracovník Tomáš Chalupa. Jenže nápad to není zas tak moc chytrý, protože jde o post, na který si brousí zuby v případě nouze samotný předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, pokud by se občanským demokratům nepodařilo vyhrát příští parlamentní volby. O tom, kdo se stane nástupcem Vladimíra Špidly na postu eurokomisaře, rozhoduje vláda. I Bém ví, že vyšší bere, a tak úvahy o cestě do Bruselu sám odmítá.

Pražští kolegové zazlívají Bémovi, že zavedl Prahu do bitvy se zbytkem strany, a proto Praha, kde s přehledem vyhrává ODS volby, těžko získává vládní posty. A když už Topolánek do vlády nějakého Pražáka vyzvedne, není to člověk navrhovaný a podporovaný pražskými občanskými demokraty. To se ukázalo v případě nedávné rekonstrukce kabinetu: pražská organizace ve svém usnesení prosazovala na post ministra zdravotnictví Borise Šťastného, ale získala ho pražská senátorka Daniela Filipiová. A Topolánek se celé pražské organizaci vysmál, když přitom vzkázal, že pokládá „za úsměvné, když někde hlasují o něčem, co je v ústavní pravomoci premiéra.