Rozpočtové škrty pravicové koalice a nekoncepčnost vedení resortu v posledních několika letech způsobily, že se armáda ocitla na pokraji kolapsu. Sociální demokracie na krizový vývoj v armádě dlouhodobě upozorňovala a již před loňskými volbami měla vypracovánu Oranžovou knihu o obranné politice, která analyzovala příčiny krizového stavu armády a stanovovala konkrétní kroky a postupy, jak tuto krizi překonat. Některá doporučení Oranžové knihy se nyní objevují i v Bílé knize o obraně Alexandra Vondry.

V Oranžové knize jsme například upozorňovali na to, že resortu schází promyšlená finanční strategie a schopnost finanční analýzy, což vede ke značnému mrhání finančními prostředky, které má resort k dispozici. A že jsou zde stále přítomny systémové předpoklady pro vysokou míru korupce a s tím spojeného klientelismu. Bílá kniha ministra Vondry řeší tyto problémy teprve nyní.

Bílá kniha má však i další zásadní problém. Selhává totiž už v samotném jejím smyslu. Bílá kniha o obraně měla být podkladem pro Obrannou strategii ČR, ministr Vondra však představil jakousi novou koncepci výstavby ozbrojených sil.

Jinými slovy se snaží rekonstruovat armádu, aniž by představil nějakou dlouhodobou strategii či koncepci. Domnívám se, že nejdřív musíme vědět, co chceme a teprve potom se bavit, jak toho dosáhneme. Alexandr Vondra na to ale jde obráceně.

Jsou tu ale i další potíže: Bílá kniha neřeší vážný problém tzv. hodnostní pyramidy v AČR, tedy výrazný nepoměr počtu generálů a vysokých důstojníků k řadovým vojákům. V současné době je tabulkový stav 1 generál na 591 vojáků, 1 plukovník na 87 vojáků, 1 podplukovník na 29 vojáků. Na tento problém jsem již dříve upozorňoval.

V Bílé knize jsou obsaženy i jiné zarážející věci. Například mapa s prostorovým vymezením možného operačního nasazení našich ozbrojených sil. Sice se vymezujeme vůči Arktidě a Antarktidě, ale připouštíme nasazení např. v tropech - to však naše armáda neumí a ani nikdy umět nebude. Vymezit se Bílá kniha měla i vůči například námořním a námořním výsadkovým operacím, pro které české ozbrojené síly také použity být vůbec nemohou.

Zároveň mám obavu, zda současná pravicová koalice, jejíž působení je poznamenáno řadou skandálů a politickou neschopností vládnout, bude schopna vytvořit podmínky pro to, aby se cíle deklarované v Bílé knize podařilo vůbec realizovat. Některé "tupé" rozpočtové škrty současné koalice vůči armádnímu rozpočtu, ke kterým došlo v minulém roce a které mají podle mých informací pokračovat, signalizují, že si vláda neuvědomuje nebo nechce uvědomovat špatnou situaci armády. Snaha "škrtat za každou cenu" se bohužel promítá i do některých záměrů uvedených v Bílé knize.

Situaci samozřejmě nepomáhá ani nejistá pozice ministra Vondry, jenž má být zřejmě kvůli kauze ProMoPro a s ohledem na deklarovanou nedůvěru koaličních partnerů ODS odvolán.

Největší rizikem pro armádu se tak stává současná vláda. Mám obavu, že se za této situace cíle deklarované v Bílé knize nemusí naplnit. V konečném důsledku to ale bohužel nejvíce postihne především řadové příslušníky armády sloužící své zemi.

Pro ČSSD je prioritou, aby Česká republika měla akceschopnou armádu, která bude zárukou schopnosti dostát svým spojeneckým závazkům v rámci NATO a EU a zajistit obranu země.

Petr Hulinský