Předvolební boj zasahuje i úřednickou vládu. Pokud si statistik a nový premiér Jan Fischer  maloval, že jeho kabinet bude v klidu vládnout za podpory dvou největších parlamentních stran, které mu vybraly lidi do jeho týmu, dneska už ví, že se poněkud mýlil. Nebude to mít nijak jednoduché, zvlášť když v době jeho vlády se Českem proženou dvoje volby a s nimi spojená nepřetržitá konfrontační předvolební kampaň.

Sociální demokraté, kteří minulou vládu odvolali a do nové se nehrnuli, aby si neumazali prstíky před sněmovními volbami, začínají dělat drahoty s podporou novému kabinetu. I když se na jejím složení podíleli a mají v ní polovinu ministrů, začínají si klást podmínky, za kterých jí vysloví důvěru. Nejdřív ČSSD začala mávat se seznamem jednadvaceti bodů, které musí Fischerův kabinet splnit, aby si zasloužil své několikaměsíční posezení ve Strakově akademii. Ale i to bylo nakonec Jiřímu Paroubkovi málo, a tak seznam ještě rozšířil na sedmadvacet bodů. Fischer prostě bude muset zastavit všechno, co rozjela Topolánkova vláda, aby se zavděčil sociálním demokratům.

Co všechno bude mít zapovězeno? Za prvé by měl zastavit přípravu prodeje Letiště Praha, prověřit dosavadní postup při zadání hromadného výběrového řízení na ekologické zakázky, zastavit redukci celní správy i legislativní kroky u novely zákona o penzijním připojištění, nepřijímat nový zákon o odpadech, zastavit všechna privatizační rozhodnutí týkající se majetku a služeb některých ministerstev, neprodávat žádný státní majetek v rezortu dopravy, nepokračovat v reformě zdravotnictví, nepřijímat zákon o vyrovnání s církvemi a řadu dalších kroků. Jiní sociální demokraté – David Rath a Zdeněk Škromach - ještě pohrozili vládě, že by nemusela získat důvěru, kdyby trvala na zachování regulačních poplatků ve zdravotnictví. Ty se sice opozici ve sněmovně podařilo tento týden zrušit i omezit zároveň, ale zatím ještě nemá úplně vyhráno, protože v Senátu nemusí být už tak úspěšná. Rath je sice přesvědčen, že pokud se návrhy vrátí do sněmovny, podaří se najít 101 poslanců, kteří by přehlasovali senátní veto a podpořili přinejmenším omezení poplatků, ale jisté to nemá.

Jedno je už dnes jasné: sociální demokraté dovolí nové vládě pouze dokončit předsednictví České republiky v Evropské unii, upravit letošní státní rozpočet s ohledem na dopady hospodářské krize a připravit státní rozpočet na příští rok. A to ještě podle jejích představ.

Paroubek a jeho strana už dnes počítá s tím, že na podzim v předčasných volbách zopakuje úspěch z loňského podzimu a ujme se vlády nad celou Českou republikou. Do té doby chce zmrazit veškerá rozhodnutí, aby si ČSSD mohla po volbách, nejspíš s podporou komunistů, udělat, co chce. A sekundovat jim k tomu budou i odbory. Důkazem je fakt, že na sobotu svolaly demonstraci proti údajnému zneužívání dopadů krize na úkor zaměstnanců. Odborářští bossové trochu nelogicky tvrdí, že protest není namířen proti současné překlenovací vládě premiéra Jana Fischera, ale proti chování předchozí vlády, která už neexistuje. Zdálo by se, že odboráři přicházejí s křížkem po funuse. Ale je to přesně včas na to zapojit se po boku sociální demokracie do předvolební kampaně do Evropského parlamentu, která plynule přejde do bojů před předčasnými podzimními volbami. Odbory tak už zcela otevřeně dávají najevo, že nejsou nestranické a apolitické, ale že se čím dál více stávají politickou silou, která se zapojuje do předvolebních klání.

I když je mandát Fischerovy vlády časově omezený a politicky podmíněný dohodou parlamentních stran, neznamená to, že se musí nechat bezostyšně vydírat. Teď má nový premiér jedinečnou možnost dokázat, že nebude jen hadrovou loutkou v rukách některých politiků, kteří si už teď chtějí urvat  víc moci, než jim podle výsledků sněmovních voleb v roce 2006 přísluší. Pokud je Jiří Paroubek tak skálopevně přesvědčen, že na podzim všechny své protivníky převálcuje, tak ať si na to ještě do října počká.