Velkým zadostiučiněním je pro mne to, že se nám podařilo skoro do konce dotáhnout cíle, pro které vznikla Slezská silniční iniciativa. Trasa Bielsko-Bialá – Frýdek-Místek přes Český Těšín je provedena jako čtyřproudová rychlostí komunikace. Jsou dokončeny obchvaty Českého Těšína, Jablunkova i Mostů u Jablunkova, „myší díra“ v Třinci. Také revitalizace Olše zdárně spěje ke konci.

Jak vidím budoucnost spolupráce našich samospráv? Nemůže být již postavena jen na penězích a dotacích z Unie. Musí se zpět dostat do úrovně entusiasmu, stejně jako když jsme před dvaceti léty začínali. Bez peněz, jen s potřebou udělat něco společně. Žijeme na hranici vedle sebe, musíme prohlubovat vzájemnou důvěru. Když budeme chtít, finanční prostředky vždy najdeme.

Z hlediska vzájemného pochopení bylo udržení této spolupráce těžší. Jazykově si rozumíme, ale tíží nás zátěž minulosti. Rozdělení Těšínska v roce 1920 a boje o toto strategické území vedené z jedné i druhé strany přinesly tolik stereotypů na obou stranách, že se je dodnes nedaří prolomit. Ta hranice, který už tu čtyři roky není, v hlavách lidí zůstává.

Společná historie, zeměpisné podmínky, zvyky, jedinečný dialekt nám na druhé straně umožnily udělat něco velmi koncepčního a praktického. Společně jsme řešili dopravu, rekreační zóny Těšínů, kulturu, rozvoj turistiky i cykloturistiky.  Na rozdíl od jiných euroregionů na česko-polské hranici, kde došlo po 2. světové válce ke změně skladby obyvatel na obou stranách hranice, kde tito  obyvatelé v minulosti nikdy spolu nežili a jejichž společné potřeby se jim nyní společně obtížně definují. V Bruselu o tom ví a teď je třeba tento náš společný kapitál dále využít.

Václav Laštůvka