Vidí „politické zájmy“ za tím, že Česká televize prý nebude reprizovat jeden z dílů satirického pořadu Uvolněte se, prosím. Nepřímo tedy může v někom navozovat mylný dojem jakoby snad někdo ze Strany zelených či přímo Kateřina Jacques, která byla v onom díle hostem, zasáhl. To je samozřejmě holý nesmysl a od Krause jsou tyto spekulace hodně nekorektní. Každý, kdo sleduje práci zelených včetně Jacques, ví, že jakékoli tlaky na média naopak odmítají. Proto například - bohužel neúspěšně - Jacques ve sněmovně podala návrh na zrušení takzvané náhubkové normy.

Důvody, proč daný díl Uvolněte se, prosím, nebude (nebo bude) reprizován, jsou podle mého názoru výsostní záležitostí České televize. Přečetla jsem si třeba ten, že divácky úspěšnější jsou reprízy dílů staršího data. ČT tedy jistě v létě nereprizuje ani mnoho dalších dílů zmíněného pořadu (prostě je jich hodně a nevešly by se). Působí proto jaksi účelově, že Kraus hovoří právě o tomto. Proč? Zdá se mu, že to bude působit senzačně? Že bude vypadat jako bojovník proti nešvarům? Možná. Nebo se chce jen zviditelnit a ví, že kdyby hovořil o jiném dílu, média by to třeba ani nezachytila? Anebo si to tak opravdu v hlavě vykonstruoval? Kdo ví.

Každopádně, vše míří mimo správný terč. Ke zviditelnění se je nefér neprávem nařknout někoho, kdo nic neprovedl. Když si někdo něco vykonstruuje, má si to ověřit a pak teprve vypouštět ven. A nešvary je žádoucí hledat tam, kde opravdu jsou. Třeba se zaměřit na to, zda někteří politici hájí zájmy své, nebo různých pochybných lobbyistů… Nebo na to, proč jistá poslankyně, která před evropskými volbami za miliony mediálního magnáta (který spolupracuje například s polostátní energetickou společností) vytapetovala billboardy celou ČR a nyní Prahu, postavila svou kariéru výhradně na politické korupci…  Smutným příběhem je, že ona paní znovu kandiduje, kdežto Jacques - která se ničím takovým neprovinila - nikoli…

Šermovat se satirickým pořadem, v němž Jacques klopýtla s biomasou, je laciné. Pořad na internetu shlédly a nadále mohou shlédnout statisíce lidí (jakápak tedy cenzura, proboha?!). O Jacques ten pořad vypověděl jediné: že všichni prostě někdy chybujeme, protože nejsme roboti. O mnohých, kteří se posmívali a zahlcovali weby vulgaritami, však vypověděl něco hodně negativního: že je ve společnosti bohužel plno škodolibosti až fašoidních sklonů, že mnozí spíše odpustí různým podvodníkům než čestnému člověku, který nikdy nezneužil politickou moc, nekasíruje peníze ze správních rad a nevyužívá poslaneckých výhod. Je smutné, že Kraus se této struně, jež po odvysílání pořadu zabrnkala, nepřímo podbízí. A ještě se tváří, že mu jde o něco výsostně pozitivního. O svobodu slova. Ale o té tato pseudokauza vskutku není…