Svátek má: Monika

Komentáře

Jen si tak trochu (v Ústavě) škrtnout

V starším českém filmu JEN SI TAK TROCHU PÍSKNOUT říká jeden z dětských hrdinů policistům vyšetřujícím ztrátu vzácných varhanních píšťal, že je nechtěl ukrást, jen si chtěl tak trochu písknout.

Tato slova lze parafrázovat v souvislosti s návrhem šesti poslanců, jimž se zachtělo JEN TAK SI TROCHU V NAŠÍ ÚSTAVĚ  ŠKRTNOUT.    

Dne 7.11.2016 skupina poslanců ve složení Černochová (ODS), Gabal (KDU ČSL), Hamáček (ČSSD),  Kádner (ÚSVIT), Stropnický  (ANO 2011) a Ženíšek (TOP 09), tedy s výjimkou KSČM zástupci všech stran a hnutí dolní komory Parlamentu, předložila sněmovně návrh změny ústavního článku 43 v části, kde se stanoví pravidla pro rozhodování vlády o vysílání českých vojáků do zahraničních operací a o pobytu cizích vojsk na našem území včetně rozhodování o průjezdech a přeletech územím ČR.  Uvedenou legislativní iniciativu zachycuje sněmovní tisk 956; informace o stavu legislativního procesu lze najít sněmovních stránkách www.psp.cz.

Těžiště poslaneckého návrhu spočívá v tom, že ze čtvrtého odstavce  článku 43 Ústavy mají být  vypuštěny taxativně stanovené podmínky, jejichž splnění dovoluje vládě České republiky o vyslání Armády ČR a pobytu cizích vojsk na našem území rozhodnout.  Nutno dodat, že uvedené podmínky zabraňují tomu, aby  vláda bez předchozí parlamentní kontroly rozhodla o vyslání a pobytu vojsk v souvislosti s operacemi, které nemají obranný, mírový nebo záchranný charakter. Čtvrtý odstavec článku 4 Ústavy s navrhovanými škrty vypadá takto:
    
Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů. , jde-li o
 a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
 b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
 c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
 
Na tiskové konferenci konané k poslaneckému návrhu bezprostředně po jeho předložení upoutal hned v úvodu povzdech poslankyně Černochové, že Ústava je už dlouhou dobu v otázce vysílání vojáků do zahraničí neměnná. Nelze si nevšimnout, že její vyjádření potvrzuje obecně sdílenou neúctu ke stabilitě právního řádu.  Časté novelizace zákonů jsou u nás považovány za kladný jev, za jeho vylepšení. Posuzovat novelizaci zákona stejně jako vnímat up-grade softwaru je však naprosto chybné. Právní stát stojí na kvalitně vystavěném právním řádu, jenž není nutno stále upravovat, opravovat a napravovat.  Vezměme například v úvahu, že Všeobecný občanský zákoník vyhlášený roku 1811 patentem císaře Františka I. platí v Rakousku dodnes a zůstal ze tří čtvrtin nezměněn.  Za velký pokles právní kultury však nutno považovat, jestliže tak člen zákonodárného sboru přistupuje k samotné Ústavě, již považuje za zastaralou, ačkoli není stará ani 25 let (přesto se jí dotklo už devět předchozích novel; co je to však v porovnání s obyčejnými zákony; například Živnostenský zákoník byl novelizován za 25 let téměř 150 x).

Pokud jde o věcný obsah návrhu změny Ústavy, je třeba především říci, že na tiskové konferenci vystupující poslanci neargumentovali pravdivě.  Jestliže Černochová i Stropnický volají po vyslání českých vojáků do zahraničí rychleji, než se sejdou obě komory parlamentu, prozrazují snahu opatřit vládě právo bez předchozí parlamentní kontroly rozhodovat o vysílání Armády ČR do zahraničních operací a o pobytu cizích armád u nás v jiných případech, než je společná obrana před napadením, mírové mise schválené Organizací spojených národů nebo záchranné práce při živelních pohromách a průmyslových a ekologických haváriích.  V těchto případech může vláda rozhodnout o vyslání našich vojáků do zahraničí a o pobytu cizích vojsk u nás bez změny Ústavy i dnes.  Tato možnost se týká i nasazení Armády ČR do Sil rychlé reakce NATO, které však ministr obrany Stropnický považuje bez změny Ústavy za nemožné.   

Na místě je tedy otázka:  Do jakých zahraničních operací mají být naši vojáci vysíláni a jakých misí se má týkat pobyt cizích vojsk u nás, jestliže skupině šesti poslanců nestačí dosavadní ústavní úprava umožňující vládě rozhodovat pro případ operací (misí) obranných, mírových a záchranných?

Poslanecká iniciativa změnit čtvrtý odstavec čl. 43 Ústavy je nepochybnou reflexí na agresivní alianční politiku, jak byla prezentována v červenci 2016 na varšavském summitu NATO,  jejíž realizaci předváděl Obama v posledních hodinách své vlády formou největšího tažení amerických vojsk od konce studené války (The Independent).  Po změně Ústavy by vláda nabyla právo neomezeně vysílat naše vojáky a akceptovat pobyt cizích vojáků i do misí bez mandátu Rady bezpečnosti nemajících nic společného s obranou a zachováním míru. Víme, že z nedostatku mandátu OSN si NATO ani USA těžkou hlavu nikdy nedělalo. Jmenujme například Operaci Allied Force z roku 1999, kdy pod patronací prezidenta Clintona bylo bombardováno území bývalé Jugoslávie, jež mělo stovky civilních obětí. Nebo Operaci Iraqi Freedom z roku 2003 (americká okupace Iráku), která dala posléze vzniknout dnešnímu Islámskému státu. V neposlední řadě pak Operaci Unified Protector v roce 2011 v Lybii, jež svržením režimu Muammara Kaddafího otevřela naplno stavidla muslimské migraci do Evropy.

Není pochyb o tom, že zapojení Armády ČR do operací útočného charakteru by oslabilo zbylý a nikoli valný armádní potenciál k obraně naší vlasti. Bezpochyby  by však tato aktivita vyvolala negativní reakci těch, proti nimž by agrese mířila. Tato odezva by zcela jistě byla  vojenského rázu a svými účinky by se citelně dotkla našeho území. Není vyloučeno, že by vojenské operace mohly vyústit ve válku.  Vláda by rozhodně nemohla očekávat podporu obyvatelstva strádajícího v důsledku aktivit Armády ČR v zahraničí a cizích vojsk na našem území, pokud by bylo lidem zřejmé, že vojenské operace sledují absolutně cizí zájmy, jakkoli budou označovány, jak to je zvykem,  bojem za „demokracii a mír“ (viz „humanitární bombardování“ v bývalé Jugoslávii v roce 1999).   

Je otázkou, jak bude s poslaneckým návrhem na změnu Ústavy naloženo. Sněmovně byl návrh předán den před zvolením nového prezidenta USA. Snahou bylo projednat jej ještě na prosincové schůzi. To se nestalo a lze jen spekulovat, nakolik to ovlivnila nejistota, jak se bude vyvíjet politika Aliance za nového amerického prezidenta. Vláda při vypracování stanoviska předloženého sněmovně 6.12.2016 sáhla po osvědčené taktice chytré horákyně z pohádky Boženy Němcové.  Nejprve uvedla, že se s navrženou změnou Ústavy ztotožňuje, nicméně doporučila zachovat stávající ústavní úpravu. Ve sněmovně bylo stanovisko opatřeno poznámkou „neutrální“, což nebránilo  návrh předložit 55. sněmovní schůzi do prvního čtení.

V každém případě je nutné, aby byla  veřejnost o iniciativě šesti poslanců řádně informována a diskutovalo se o ní.  Provládní média k tomu podnět nedávají.  Nepochybně vědí proč.  A 55. schůze sněmovny je za dveřmi. Začít má 21.2.2017.

Jaroslav Hošek
 

PAX AMERICANA, Rumunsko a co Fenomén Trump?

PAX AMERICANA, Rumunsko a co Fenomén Trump?

Jaroslav Hošek 

9. prosince 2024
„Je to statečná ženská! Je potřeba bránit demokracii a postavit komunisty mimo zákon!“ zvolal nadšeně europoslanec Štětina,...

Nic trapnějšího, než dutost „krásných a vznešených“ slov premiéra Fialy

Nic trapnějšího, než dutost „krásných a vznešených“ slov premiéra Fialy

Jaroslav Hošek 

23. září 2024
Slova pronesená českým premiérem a předsedou OSD na tiskové konferenci po skončení krajských voleb 2024 vcelku nepřekvapivě potvrdila platnost výroku římského dramatika Publilia Syra,....

Jak dlouho bude dovoleno vládě hovořit jménem „svých“ občanů?

Jak dlouho bude dovoleno vládě hovořit jménem „svých“ občanů?

Jaroslav Hošek 

30. dubna 2024
Zdálo by se, že militantní projevy včetně řečí o jaderných úderech mohou být toliko extrémy dnešních šílených časů. Omyl. O jaderné válce a povinnosti NATO použít její prostředky v boji za svobodu, hovořili čeští politici již v roce 2015.

Solidarita nebo servilita?

Solidarita nebo servilita?

Jaroslav Hošek 

2. dubna 2018
Solidarita je bezesporu vznešený jev. Netřeba dodávat, že solidarita by měla být vzájemná.

Bombardování Srbska v roce 1999 -  memento stále živé

Bombardování Srbska v roce 1999 - memento stále živé

Jaroslav Hošek 

24. března 2018
„Kdo neskáče, není Čech!“ Tímto pokřikem se podněcovala euforie davu, jenž na pražském Staromáku vítal roku 1998 Zlaté hochy vracející se ze zimní olympiády v Naganu.

„Vyšší forma demokracie“  proti vítězům voleb

„Vyšší forma demokracie“ proti vítězům voleb

Jaroslav Hošek 

14. března 2018
Několik měsíců před sněmovními i prezidentskými volbami, v rozhovoru na zpravodajském portálu info.cz (12.5.2017), prohlásil bývalý disident a politik Daniel Kroupa, že „Babiš a Zeman jsou staří komunisti,“, a že „Češi zvolí, zda chtějí panovníky z východu.“

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
13%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
71%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%