Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Každý pohyb se počítá

V poslední době jsem napsal několik komentářů na téma nedostatečného fyzického pohybu v České republice hlavně u dětí a mládeže.

Opíral jsem se v hodnoceních zejména o „Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro oblast fyzických aktivit člověka“.

Stručnou exkurzi do různých doporučení a zjištění WHO v oblasti fyzické aktivity člověka dnes zakončím pohledem na globální úroveň fyzické aktivity lidí.

Více než čtvrtina světové dospělé populace (cca 1,4 miliardy dospělých) je nedostatečně aktivní.

Přibližně jedna ze tří žen a jeden ze čtyř mužů na světě nemají dostatek fyzické aktivity k tomu, aby zůstali zdraví.

Míra nečinnosti je dvakrát vyšší v zemích s vysokými příjmy ve srovnání se zeměmi s nízkými příjmy; v období 2001 – 2016 vzrostla nedostatečná aktivita v ekonomicky bohatších zemích o 5 % (z 31,6 % na 36,8 %).

Od roku 2001 nedošlo k žádnému zlepšení v celosvětové úrovni fyzické aktivity!!!

Rostoucí úroveň fyzické nečinnosti má negativní dopady na zdravotní systémy, životní prostředí, ekonomický vývoj, pohodu společenství a kvalitu života.

Celosvětově nebylo v roce 2016 dostatečně aktivních 28 % dospělých starších 18 let (muži 23 % a ženy 32 %). To znamená, že nesplňovali doporučení mít minimálně 150 minut mírné nebo 75 minut intenzivní fyzické aktivity za týden.

V zemích s vysokými příjmy bylo 26 % mužů a 35 % žen nedostatečně fyzicky aktivních ve srovnání s 12 % mužů a 24 % žen v zemích s nízkými příjmy. Nízká nebo klesající úroveň fyzické aktivity často odpovídá vysokému nebo rostoucímu hrubému národnímu produktu.

Pokles fyzické aktivity je částečně způsoben nečinností ve volném čase a sedavým chováním v zaměstnání nebo doma. Stejně tak k nedostatečné fyzické aktivitě přispívá rostoucí používání pasivních způsobů dopravy.

Celosvětově bylo v roce 2016 nedostatečně fyzicky aktivních 81 % dospívajících ve věku 11 – 17 let. Dospívající dívky byly méně aktivní než dospívající chlapci, přičemž 85 % dívek a 78 % chlapců nesplňovalo doporučení WHO mít nejméně 60 minut mírně až intenzivní fyzické aktivity denně.

Po dvou posledních letech ovlivněných celosvětově koronavirem se situace s úrovní fyzické aktivity ještě dramaticky zhoršila.

-----------

Každý, komu není lhostejná budoucnost příštích generací, nemůže po seznámení se s výše uvedenými fakty zůstat klidný.

Skutečnost, že úroveň fyzické aktivity je horší v ekonomicky vyspělejších zemích, je na první pohled poměrně logická, protože v bohatší společnosti jsou samozřejmě dostupnější veškeré moderní technické, technologické či komunikační vymoženosti, které v převážné většině člověka k větší fyzické aktivitě nenutí, ale naopak ho od ní, byť ne prvoplánově, odrazují. Nesvádějme ale nedostatek pohybu na různá moderní zařízení, protože i zde můžeme najít analogii k heslu „dobrý sluha, špatný pán“. Jinými slovy, auta, telefony, tablety atd. za pokles naší fyzické aktivity nemohou, využíváme je v každodenních činnostech, usnadňují a zlepšují nám pracovní činnost i volný čas a často bychom se bez nich už ani neobešli, ale neměli bychom se na nich stávat závislými. Je totiž jen a jen na nás, zda ve volném čase raději sedneme na kolo, půjdeme se proběhnout či projít, a nebo se pohodlně uvelebíme před nějaký monitor a ve společnosti alkoholických nebo přeslazených nápojů a chipsů u něj strávíme několik hodin.

Tuto odpovědnost by si měl uvědomit a ujasnit nejen každý jednotlivec, ale také vládnoucí garnitury. Politici, kteří o našich životech spolurozhodují, by měli usilovat o to, aby v rámci možností co nejvíce podporovali sportování obyvatel a neustále zlepšovali podmínky k provozování fyzických aktivit. A investovat do zdraví a tělesné kondice je samozřejmě snadnější právě ve vyspělejších zemích, k nimž celosvětově Česká republika patří.

Pokles míry zdravého pohybu se na kondici jedince ani společnosti sice neprojeví okamžitě, ale rozhodně není moudré čekat, až bude hůř. Nebuďme krátkozrací a nechovejme se podle hesla „bližší košile než kabát“, protože až přijde zima, budeme pravděpodobně litovat, že jsme si v průběhu léta na ten kabát neušetřili!

Pojďme si tedy na závěr našich pohledů do důležitého dokumentu WHO graficky shrnout, jaké kvality i kvantity fyzické aktivity bychom měli dosahovat, abychom se my samotní, ale i celé lidské společenství, mohli zdravě rozvíjet a minimalizovat negativní důsledky překotného tempa současného rozvoje moderní společnosti.

Zdeněk Ertl

(Použitý zdroj: WORLD HEALTH ORGANIZATION. Physical activity fact sheet. WHO | World Health Organization [online]. 2021, 12 October 2021 [cit. 2021-12-14]. Dostupné z: ¨https://www.who.int/publications/i/item/WHO-HEP-HPR-RUN-2021.2)