Zatímco tyto země hodnotí takzvané „obsazení“ Krymu jako porušení ukrajinské suverenity, o kterou jim jde především, Rusko se hájí ochranou vlastního obyvatelstva před kyjevskými nacionalisty. Kdo má tedy pravdu?

Logicky se nabízí otázka: Kdo jsou ti slavní bojovníci za onu svobodu ukrajinského lidu a suverenitu Ukrajiny? Právě neonacisté a chuligáni a podobní, kteří stavěli barikády na Majdanu a ničili, co se dá, zatímco ostatní lidé chodili do práce, aby měli co jíst, kde bydlet, aby se postarali se o rodinu…

Spojené státy americké při snaze obsadit území (například kvůli ropnému bohatství atd.) neváhají vybombardovat zemi na Blízkém východě a přitom se tváří, že jde pouze o obranu celého světa proti vzrůstající hrozbě terorismu. Vše je tedy legitimní a v pořádku. Že při této americké „svaté válce“ zahynou nevinní lidé, kteří nemají s terorismem absolutně nic společného, nikomu už prý nevadí. Účel světí prostředky! Říká se tomu totiž "kolaterální ztráty" nikoli vraždění civilního obyvatelstva.

Na Krymu je situace opačná. O připojení tohoto poloostrova k Ruské federaci rozhodli v referendu sami občané Krymu. Podle USA zřejmě chyba! V takové situaci se pak těžko pro některé odděluje ta špatná a dobrá strana a těžko se hledá hrdina a padouch, kterého je potřeba potrestat a „zadupat do země

Značně účelové je i přirovnání situace na Krymu k zabrání československých Sudet Adolfem Hitlerem. Zřejmě ostatní světové velmoci čekaly, že se stejně jako kdysi Chamberlain s Hitlerem na Mnichovské konferenci setkají i ony s Vladimírem Putinem. Zřejmě až po jejich souhlasu s připojením Krymu k Ruské federaci a zaplacení jistých „transakčních poplatků“ by bylo vše v pořádku. Kdo ví…

Znepokojující je i fakt, že většina zemí, které teď nekompromisně odsuzují připojení Krymu k Rusku, ještě před několika lety podporovaly odtrhnutí Kosova od Srbska. Jen pro historicky méně zdatné jedince je potřeba si připomenout minimálně dvě historická data - devadesátá léta minulého století ve znamení války v Kosovu a rok 1954, kdy Chruščov přičlenil Krym k Ukrajině a nikoho se neptal. Někteří z nás si pamatují kolik lidí zahynulo při válce v Kosovu, do které se zapojily ochotně některé státy NATO… A to bylo v rozporu s mezinárodním právem, bez souhlasu RB OSN.

Pro kritiky není důležité zda je pro obyvatele Krymu dobře, že se připojí k Rusku, nebo ne, to není podstatné. Sami si o tom totiž rozhodli a to je jim trnem v oku. Ostatním tedy nezbývá nic jiného, než vzít výsledky demokratického referenda na vědomí. Nechme na samotných Ukrajincích, aby se rozhodli prostřednictvím předčasných voleb a referend, kam chtějí dále směřovat.

Vojtěch Filip