Svátek má: Bonifác

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Krátkodobé přejídání sladkým a tučným jídlem mění fungování mozku rychleji, než jsme si mysleli. A návrat k normální stravě nemusí stačit k nápravě.


Nová vědecká studie varuje: klíčovou ochranou je každodenní pohyb.

Stačí pět dnů nevhodné stravy – a mozek začne fungovat jinak. Nová studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Metabolism přináší důkaz, že už krátkodobé přejídání vysoce kalorickými potravinami může narušit citlivost mozku na inzulin. A to bez ohledu na to, zda člověk během těchto několika dnů vůbec přibere na váze.

„Mozek reaguje na změnu stravy rychleji, než bychom čekali. A to i bez zjevného přibírání na váze,"
upozorňuje spoluautorka studie Stephanie Kullmann.

Studie, která probíhala na 29 zdravých mladých mužích, ukázala, že již po pěti dnech konzumace sladkostí a tučných snacků navíc (1500 kcal denně) dochází k měřitelným změnám v mozkové aktivitě. Tyto změny přetrvávaly i poté, co se účastníci vrátili k běžné stravě.

Co se děje v mozku?


Bezprostředně po přejídání byla u účastníků studie zaznamenána zvýšená inzulinová aktivita v centrech mozku odpovědných za odměnu – tedy v oblastech, které nás nutí mít chuť na další a další jídlo. Naopak po návratu k běžnému jídelníčku došlo ke snížení citlivosti na inzulin v oblastech mozku spojených s pamětí a vnímáním podnětů.

Jinými slovy – krátkodobé přejídání nezpůsobuje jen dočasnou únavu nebo těžkost. Mění způsob, jakým mozek pracuje s chutěmi, odměnou i rozhodováním.

Navíc došlo i ke změnám ve struktuře mozkové bílé hmoty – tedy v místech, která propojují centra odměny s oblastmi odpovědnými za kontrolu chování.


Proč nestačí jen „začít zase jíst normálně"?

Studie ukazuje, že návrat k běžnému stravování sám o sobě nemusí stačit k úplné obnově mozkových funkcí narušených přejídáním. V mozku totiž dochází ke změnám, které přetrvávají i nadále a mohou zvyšovat riziko dalšího přejídání nebo rozvoje obezity.

Tento poznatek je mimořádně aktuální v době, kdy jsou vysoce kalorické potraviny běžně dostupné na každém kroku a kdy zároveň řada lidí tráví většinu dne vsedě – v práci, v autě, u počítače.

Jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak se bránit negativním dopadům stravování na mozek, zůstává podle odborníků pravidelný pohyb. Fyzická aktivita totiž podporuje nejen celkovou metabolickou rovnováhu, ale i zdravou citlivost mozku na inzulin.

Pohyb tedy není jen „spalovač kalorií". Je to přirozená obrana proti tomu, aby si mozek „nezvykl" na nezdravý způsob života. O to důležitější je zařadit do každodenního režimu alespoň krátkou procházku, cestu po schodech nebo jakoukoli jinou formu pravidelné aktivity.

Protože jak ukazuje nová vědecká práce – mozek si velmi dobře pamatuje, co jsme jedli. A někdy si to pamatuje déle, než by nám bylo milé.

Zdeněk Ertl

Celý článek „A short-term, high-caloric diet has prolonged effects on brain insulin action in men" byl publikován v časopise Nature Metabolism, dostupný online na adrese: https://www.nature.com/articles/s42255-025-01226-9


Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Mozek si pamatuje, co jsme jedli

Zdeněk Ertl 

15. dubna 2025
Krátkodobé přejídání sladkým a tučným jídlem mění fungování mozku rychleji, než jsme si mysleli. A návrat k normální stravě nemusí stačit k nápravě.

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Přátelství na celý život začíná v klubu-stát by měl znovuobjevit jejich význam

Zdeněk Ertl 

11. dubna 2025
V dnešní době se často mluví o psychických problémech dětí a dospívajících, o osamělosti seniorů a o tom, jak nás moderní technologie paradoxně od sebe spíše vzdalují, než sbližují.

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Násilí mění lidskou DNA: Trauma se dědí po generace

Zdeněk Ertl 

21. března 2025
Války a násilí nejsou pouze tragédií pro ty, kdo je zažívají na vlastní kůži. Jak ukazuje nejnovější vědecký výzkum, jejich důsledky sahají mnohem dál – až do genů budoucích generací.

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Moderní společnost a zapomenutá úcta k rodičům

Zdeněk Ertl 

18. března 2025
V přírodě existuje mnoho příkladů rodičovské obětavosti, ale jeden z nejpůsobivějších pochází od štírů.

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Máme obavy, ale neumíme se o sebe postarat

Zdeněk Ertl 

7. srpna 2024
V několika minulých týdnech jsem si dovolil vám postupně v devíti komentářích představit výsledky průzkumů, týkajících se názorů občanů České republiky na bezpečnostní situaci, na možnosti řešení potenciálních krizových situací a na úroveň připravenosti na ně.

Trochu o našem vztahu k republice

Trochu o našem vztahu k republice

Zdeněk Ertl 

5. srpna 2024
Už tři roky po sobě se průzkumy agentury Sanep snaží zjistit, jak by se zachovali obyvatelé naší republiky, když by se na území České republiky rozhořel válečný konflikt.

Nejčtenější

Senát (horní komoru Parlamentu ČR) byste:

Zachovali
transparent.gif transparent.gif
13%
Zrušili
transparent.gif transparent.gif
71%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
16%