V dnešních dobách si vůdcové pořizují své asistenty, tajemníky či kancléře, aby veřejnosti sdělovali jejich názory, aniž by se sami museli špinit.

Zemanův kancléř Mynář je právě tento druhý typ komedianta, který, ač státní úředník, placený z peněz všech daňových poplatníků, dělá stranického mluvčího svému šéfovi, který se rozhodl dostat do Poslanecké sněmovny partu svých přátel, ať to stojí, co to stojí. A v tom nejhorším případě třeba i další dluhy ve státní kase.

Je docela pozoruhodné sledovat velmi zaujaté, stranické a jednostranné výroky tohoto zaměstnance státu, který politickým stranám a také veřejnosti sděluje myšlenky a úmysly pana prezidenta. Mezi ty poslední patří třeba nepokryté vyhrožování poslancům ČSSD, že pokud nepodpoří první Rusnokovu vládu, budou odpovědni za návrat pravicové vlády v ČR.

Působí poněkud křečovitě, když se funkcionáři jedné politické strany, v tomto případě SPOZ, snaží nejrůznějšími veřejnými prohlášeními povzbuzovat příslušníky jiné politické strany, v tomto případě ČSSD, kteří proti zájmům vlastní strany kolaborují se stranou konkurenční, k tomu, aby kolaborovali ještě více, viditelněji, rázněji a pro vlastní stranu škodlivěji.

Ti, kterých se to týká, by se měli zamyslet nad sebou a hlavně nad tím, proč se tak děje. Je totiž zcela zřejmé a evidentní, že ČSSD nemůže hlasovat pro vyslovení důvěry Rusnokově vládě, a to hned z několika důvodů:
•    ČSSD je demokratická strana, která ve své činnosti vychází z Ústavy ČR a respektuje nejen pravidla parlamentní demokracie, ale také český právní řád a pořádek. Podpořit Rusnokovu vládu vzniklou na základě Zemanových mimoústavních experimentů, které míří za nastolením prezidentského systému, by bylo zpronevěřením se těmto principům.
•    ČSSD je skutečně levicová a současně nepopulistická strana a jen těžko by mohla vyslovit důvěru vládě premiéra, který se označuje za levicového, ale dvě volební období radil pravicovým vládám, jak ožebračovat občany ČR a který díky dřívějšímu členství v ČSSD získal nemalé funkční prebendy a poté, co o ně přišel, z ČSSD odešel. A to stejně jako hned několik dalších členů této vlády. Jiní zase odešli z ČSSD, jen proto, aby prebendy v této vládě získali. Takovouto partu lidí přece nemá ČSSD sebemenší důvod podporovat.
•    Na rozdíl od ČSSD tuto vládu nespojuje levicové myšlení a ochota dělat levicovou politiku, ale kamarádství s prezidentem Zemanem a touha po dalším vládním či parlamentním angažmá pod praporem přátel Miloše Zemana i po nových parlamentních volbách. A to nikoli v zájmu zlepšení životní situace dolních deseti milionů, ale jen a jen touha po vlastní seberealizaci. A to rozhodně není důvod pro to, aby ČSSD takovouto vládu podpořila.

Ostatně všechny tyto důvody, možná kouzlem nechtěného, jednoznačně prezidentův Mynář potvrdil tím, že zřejmě poněkud předčasně tlumočil skutečné záměry Miloše Zemana při velmi pravděpodobném druhém pokusu o sestavení nové vlády. V zájmu co nejdelšího angažmá jeho party ve vládních funkcích zřejmě bude opět jmenovat Jiřího Rusnoka a nebo možná nějakého jiného kámoše, který sestaví staronovou vládu, jež zase nebude mít šanci získat důvěru ve Sněmovně, ale umožní většině ministrů sedět ve svých křeslech co nejdéle a před blížícími volbami se co nejvíce zviditelnit, třeba i za cenu populistických opatření, která sice nikomu nepomohou, ale budou se tak tvářit.

Že se tím pravděpodobně otevřou dveře dokořán rozpočtovému provizoriu a obrovským hospodářským škodám z něho vyplývajících „národohospodáře“ Zemana asi nijak nedojímá.

Navíc to Zemanovi umožní umýt si ruce nad třetím pokusem o sestavení vlády, kdy s největší pravděpodobností nedočkavá teta z Vysočiny Mirka Němcová jmenuje sama sebe a pokusí se dovládnout až do voleb.

Jsem ale jednoznačně přesvědčen, že této vlády se ČSSD ani občané ČR nemusí bát, protože už nebude mít prostor ani čas nijak škodit, a pokud ano, tak jenom sobě a politickým stranám, které ji budou tvořit.

A pokud ČSSD a její vedení zachová v této věci jednoznačný, jednotný a pevný postoj, může to v příštích volbách ve svém volebním výsledku jenom zúročit.

Takže pane Mynáři, přestaňte nás strašit a raději se věnujte práci, za kterou vás platíme.

Michal Kraus