Minulý týden takhle nachytal na švestkách s obrovským zadostiučiněním premiéra Bohuslava Sobotku, který kritizoval svého koaličního partnera a místopředsedu ve své vládě a ministra financí Andreje Babiše za to, že „neukončil své podnikatelské aktivity.“ Pravda mediálně poněkud neobratně, což byla voda na Zemanův mlýn.

Podle Zemana je podnikatelem jen ten, kdo skutečně podniká, což je bezpochyby pravda. Andrej Babiš skutečně nepodniká a je jen „majitelem“. „ Je-li někdo majitel, není nutně podnikatel“, pravil na obranu Babiše před Sobotkovou kritikou Miloš Zeman, a dodal poněkud zkoprnělé novinářce, která se Zemana ptala na jeho názor: „ Představte si, že byste díky úspěšné kupónové privatizaci byla majitelkou jedné kupónové akcie, a přesto by vás nikdo neoznačil za podnikatelku.“ I to je pravda.

Bohužel ona novinářka už se Zemana nezeptala, jak by to se střetem zájmů bylo, kdyby se jako majitelka jedné kuponové akcie stala ministryní resortu, pod nějž by kompetenčně podnik, jehož akcii vlastní, spadal.

To už by totiž střet zájmů jednoznačně byl. A u Andreje Babiše to platí v tomto případě mnohonásobně, protože není majitelem jedné kuponové akcie, ale je majitelem druhého největšího podnikatelského impéria v České republice, je majitelem dvou ze čtyř nejvýznamnějších tištěných médií, jednoho z nejnavštěvovanějších internetových portálů a též nejposlouchanějšího rádia v ČR, kde tu a tam svolí s velice servilními rozhovory.

Jako ministr financí, místopředseda vlády, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a člen druhé nejvýznamnější poslanecké frakce je v kombinaci se svým majetkem v permanentním střetu zájmů, a to v každé z těchto čtyřech funkcí, ať chce či nechce.

Argumenty, že ten či onen ministr je také ve střetu zájmů jej této, v politice velice problematické zátěže, nezbaví a podezření o tom, že může svým rozhodováním, tlakem, usilováním, přesvědčováním, naléháním či lobbováním za to či ono ve vládě, v Poslanecké sněmovně či v klubu, kde má řadu svých bývalých zaměstnanců a manažerů, bezprostředně rozhodovat o zvýhodňování svého podnikatelského trustu, jednoduše neodstraní.

Poslední rozhodnutí vlády o daňovém zvýhodnění nafty pro zemědělce ve výši cca 1, 3 miliardy Kč, jehož příjemcem bude i Babišův Agrofert, je toho ostatně důkazem. Nakonec musel i sám Babiš přiznat, že: „Ten střet zájmů tam mám, proto jsem se při hlasování zdržel.“

Sám tedy připustil, že ve střetu zájmů opravdu je, byť je „jenom majitelem“, čímž pochopitelně jednoznačně vyvrací slova prezidenta Zemana z úvodu tohoto článku.

Je otázkou, nakolik a jak dlouho mu budou jeho voliči věřit, že vládní rozhodnutí o zvýhodňování vlastní podnikatelské skupiny nijak neovlivňuje, protože se při konečném hlasování zdržuje hlasování. V situaci, kdy jeho hlas už vlastně nic nerozhoduje. Materiály k hlasování a nejen v případě tzv. zelené nafty připravuje resort ministerstva financí, kterému Babiš šéfuje.

Nedovedu si představit, že by kterýkoli úředník na tomto ministerstvu rozhodl tak, aby se to panu ministrovi nelíbilo. Koaliční vláda je také životně závislá na jeho dobrém rozmaru a ochotě spolupracovat a je otázkou, zda, kdy a v čem bude to či ono hlasování o tom či o onom tak či onak podmiňovat setrváním svého hnutí ve vládě.

Běžný volič nemá šanci se tyto informace nijak dozvědět. A jsme u výroku Miroslava Kalouska, který je jedním z mála, na kterém bychom se asi shodli. Je o Andeji Babišovi, jako o tygrovi, kterého zavřete do masny a budete mu věřit, že není hladový a do rána masnu nevyžere. Může to tak dopadnout, ale přesto se budete tygrovi zdráhat uvěřit a budete jej podezřívat, že se zachová přirozeně a dle toho, co mu jeho ego i chutě velí.

Takže dokud bude Andrej Babiš kumulovat své vládní a poslanecké funkce s vlastnictvím obrovského podnikatelského majetku, bude se muset smířit, že bude ve střetu zájmů a bude neustále obviňován z jeho zneužívání. Musí počítat s tím, že bude muset neustále dokazovat, že své podnikání nezvýhodňuje rozhodováním svým, svého poslaneckého klubu ani svého politického hnutí, byť sice nepodniká, ale je jen „pouhým“ majitelem.

Takového obviňování by jej mohlo zbavit jenom jedno jediné. Udělat to, co slibuje jeho ukrajinský kolega Petro Porošenko, pátý nejbohatší Ukrajinec, který hodlá kandidovat na post ukrajinského prezidenta. Ten slíbil, že v případě svého zvolení své podnikatelské impérium prodá a bude se věnovat jen a jen politice.

Ale vzhledem k tomu, že tohle Andrej Babiš nikdy neudělá, budou si muset jeho voliči asi zvyknout, že zkrátka i v dnešní době mohou státu vládnout lidé, kteří jsou si rovni a ti rovnější, pro které neplatí tu lustrační zákon, tu nepsaný zákaz střetu zájmů, tu možná, časem, i řada dalších věcí, které jsou jiným zapovězeny. Inu vůle voličů je svatá….

Jde jen o to, zda a kdy začne Tomáš Klus znovu prozpěvovat svůj nejznámější klip….

Michal Kraus
Psáno pro Prvnizpravy.cz