Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Pozor na zápisy do Rejstříku sportovních organizací

Rejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení, který Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy spustilo 1. 7. 2018, se rychle začíná zaplňovat.

V první etapě se zapisují jen sportovní organizace. Za dva měsíce se jich zapsalo již 7734.

Z rejstříku je patrné, že nejvíc zápisů provedly ty sportovní organizace, které sdružují další organizace, a to hromadným zápisem. Vzaly seznamy svých členů (právnických osob) a zapsaly je. Zapsaly je i včetně těch, které zřejmě neexistují nebo lépe řečeno právně existují, ale do dneška podle zápisu ve spolkovém rejstříku nesplnily registrační povinnosti uložené občanským zákoníkem.

Otázkou podle mě také je, zda sportovní organizace provádí zápisy správně a zapisují opravdu své členy.

Sportovní organizace (podle § 3 odst. 3 písm. a) zapíše mimo jiné i své členství v jiné sportovní organizaci, čemuž odpovídá § 3 odst. 3 písm. c), podle něhož sportovní organizace zapíše do rejstříku i údaje o organizaci, která je v ní sdružena. Jen poněkud jinými slovy je tím vyjádřeno, že organizace, která je členem jiné organizace, zapíše tuto skutečnost do rejstříku a stejně tak organizace, jejímiž členy jsou jiné organizace, do rejstříku zapíší tyto své členy. Sdruženou sportovní organizací tedy mohou být jiné právnické osoby, spolky nebo svazy. Nemohou to být v žádném případě pobočné spolky. Hlavní spolek nemůže zapsat do rejstříku své pobočné spolky jako sdružené sportovní organizace.

Pobočný spolek je organizační jednotkou spolku, avšak není (a nemůže být) tím pádem jeho členem, takže ani nemůže vykonávat členská práva. Pobočný spolek je právnickou osobou, i když není (a nemůže být) členem hlavního spolku, proto například nemůže z hlavního spolku vystoupit, což je jinak základní právo každého člena spolku. Právo člena vystoupit ze spolku je negativní stránkou sdružovací svobody, jak konstatoval Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 40/2002 nebo Nejvyšší soud například v rozhodnutí zveřejněném pod č. 91/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Protože však pobočný spolek je právnickou osobou a členy spolku mohou být fyzické a právnické osoby, může se i pobočný spolek stát členem jiného spolku, tedy jiného nežli svého hlavního spolku. Pobočný spolek se tedy může stát členem takového spolku, jehož pobočným spolkem není, nikdy se však nemůže stát členem toho hlavního spolku, jehož pobočným spolkem je.

Ertl: Rejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení

Další významnou otázkou je, zda je možné členství ve sportovní organizaci prostřednictvím jiné organizace (spolku). To platí jak pro právnické osoby, tak i pro fyzické.

Problematika členství ve spolku (svazu) prostřednictvím členství ve spolku, který je členem svazu nebo jiného spolku, byla označována jako tzv. "materiální členství," a v minulosti ji soudy připouštěly. Například Nejvyšší soud pod sp. zn. 28 Cdo 1975/2011 konstatoval, že členové šachového svazu jsou podle stanov jeho členy prostřednictvím šachových klubů a že je to tak v pořádku. Ale po přijetí občanského zákoníku již Nejvyšší soud (srov. například jeho rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 3074/2012) myšlenku tzv. „materiálního členství“ zavrhl a judikoval, že fyzická osoba se nemůže stát členem spolku bez toho, aby projevila vůli se jeho členem stát.

Z tohoto principu dobrovolnosti členství, který občanský zákoník neodchylně zavedl (podle § 1 odst. 2 se od ustanovení upravující postavení osob, včetně právnických, nelze odchýlit), připouští zákon jednu jedinou výjimku, kterou představují pobočné spolky. Podle § 234 občanského zákoníku se totiž má za to, že členstvím v pobočném spolku vzniká i členství ve spolku hlavním. Jde však o výjimku, a protože podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku se od ustanovení upravujících postavení osob nelze odchýlit, lze tedy uzavřít, že s výjimkou pobočných spolků zákon „materiální členství“ nepřipouští. Členové členských spolků svazu proto nejsou členy svazu a to jak právnické, tak i fyzické osoby. To platí pochopitelně i pro střešní organizace, tedy svazy svazů.

Řada sportovních organizací, myslím tím hlavně střešních organizací, svazů a velkých spolků s celostátní působností a velkým počtem pobočných spolků, se vnitřně řídí podle určitého „zvykového práva“ a nevnímají, že je zde nový občanský zákoník (již 4,5 roku) a další změny v zákonech. Jedou si po svém, ve starých kolejích. Jedna věc jsou zápisy do Rejstříku sportovních organizací, druhá horší je ta, že při žádostech o dotace (kde jedním z kritérií je počet členů) se mohou tím, že uvádějí za své členy jak právnické, tak i fyzické osoby, které jimi nejsou, dopouštět dotačního podvodu.

Zdeněk Ertl