To však neznamená, že diskuze o skartě rozhodnutím vlády končí. Zrušení skaret nebude jednoduché. Musí být přijata nová legislativa, a tudíž diskuze na toto téma budou pokračovat. Z tohoto důvodu také reaguji na článek pana ministra Kalouska, který v úterním vydání deníku MF DNES obhajuje skartu a používá především ekonomické argumenty. Ve svém článku uvádí, že s projektem nesouhlasím, protože s ním prostě nesouhlasím, a že nemám žádné rozumné argumenty. Jejím zachováním podmiňuje úsporu čtvrt miliardy korun. Je to však ekonomický nesmysl, neboť skarta nemá na výplatu dávek žádný vliv.

Pokud by MPSV ČR chtělo opravdu ušetřit, muselo by změnit způsob vyplácení dávek. Řada příjemců pobírá více dávek, ale každá z nich je posílána zvlášť. Stačí dávky sloučit a poslat jednou částkou. Ostatně takto byly dávky v minulosti posílány. Ještě v roce 2011 byl příspěvek na benzín v částce 7990,- posílán příjemci jednou ročně. Dnes se posílá 12x ročně po 400,- korunách. Sloučením výplat dávek a neustálým zvyšování klientů, kteří nepožadují posílat dávky poštovní poukázkou, mohou celkové náklady na výplatu dávek rychle klesnout pod 100 miliónů korun. Ročně se vyplatí dávky v hodnotě téměř 90 mld. korun. Porovnáme-li to s částkou 100 miliónů korun za dávky posílané poštovními poukázkami je každému jasné, že jsou to marginální výdaje. Každý soudný člověk si uvědomí, že skarty nejsou prosazovány kvůli 100 miliónům, ale že je za nimi něco jiného.

Pokud platební funkce skarty bude pouze dobrovolná a Česká spořitelna bude i nadále zajišťovat jejich výrobu, potom ÚP bude výrobu těchto karet platit. Spořitelna jasně deklarovala, že dobrovolná platební funkce skarty je pro ni věc nezajímavá a tudíž by je nevyráběla zdarma. Vzhledem k tomu, že cena jedné skarty je, dle tvrzení České spořitelny, 240,- korun, tak u miliónu klientů činí cena 240 miliónů korun. Protože každoročně budou vydávány nové a nové skarty, tak stát bude neustále platit miliónové částky za nesmyslnou kartu. Skarta má platnost pouze 4 roky, takže každý čtvrtý rok bude hromadná výměna za stovky miliónů. Věřím, že pan ministr je dobrý hospodář, a že si tyto souvislosti dá dohromady.

Třetím ekonomickým argumentem proti skartám je skutečnost, že v řadě případů bude vydávána pouze na velmi krátkou dobu. Například u nezaměstnaných či v krátkodobé hmotné nouzi a podobně. sKarta bude vydána, zaplacena a po dvou měsících již nepoužívána. Ale my její výrobu zaplatíme.

Ministr financí uvádí, že skarty jsou také výhodné pro občany, protože platební karta je již běžnou součástí života a stát skartu poskytuje lidem bezplatně. Ten kdo platební kartu používá, tak nepotřebuje další kartu navíc, a to ještě s různými omezeními. Nerozumím tomu, jak by bylo pro občana výhodné, povinně nebo i dobrovolně, si zakládat účet u České spořitelny s omezenými funkcemi, když ostatní finanční prostředky má u jiných bankovních domů. Nevím, co je to za výhodu platit v obchodě skartou, aby každý u pokladny viděl, že platím kartou ze sociálního systému. Nevím, jak je výhodné zaplatit poplatky, když si dávky vyzvednu u jiného bankomatu.

Pan Kalousek uvádí, že skarta může do budoucna umožnit zablokovat platby v určitých typech provozoven (např. herny či restaurace). To je argument skoro k smíchu. Stačí si peníze vyzvednout v bankomatu a jít hotovost prohýřit do herny. Pan ministr velmi dobře ví, že ve světě jsou distribuovány sociální dávky pro problémové osoby zcela jiným způsobem. Jsou to tzv. dobíjecí karty, na které úřad poskytuje finanční prostředky a lze je použít pouze ve vybraných prodejnách, kde za ně lze vydat pouze zboží. Skarta tento charakter samozřejmě nemá.

Ministr financí tvrdí, že je na straně oněch čtvrt miliónů lidí, kteří již skartu převzali, a že oni by byli poškozeni. Já jsem zase na straně těch osmi set tisíc lidí, kterým bude skarta neustále vnucována, kteří ji odmítají, a kteří ji nepotřebují. Je falešný argument, že dávky na skartě nejsou zabavitelné exekucí. Jakmile si dávku vyzvednu, tak podléhá exekuci, nehledě na to, že lze legislativně upravit, aby některé typy dávek exekuci nepodléhaly.

Každý občan v této zemi by si měl položit otázku, proč se MPSV ČR, pod vedením ministra Drábka, zabývalo prioritně výplatami dávek, které fungovalo bezchybně. Proč se nezabývalo systémovými změnami, jako jsou úhrady sociálních služeb, podpora zaměstnanosti ohrožených skupin, ucelenou rehabilitací a dalšími systémovými změnami. Dnes je systém výplaty dávek před kolapsem. Žádné trvalé systémové změny nebyly provedeny a jen tu zbývá pohrobek skarta, kterou nikdo nechce, ale někteří ji neustále prosazují.

Václav Krása
Vyšlo v Mfdnes