No a po velikonocích se shakespearovské drama proměnilo v komedii. ODS teatrálním způsobem svolává volební štáb a téměř už sestavuje nové kandidátky. Miroslav Kalousek v jiném komediálním výstupu vyhlašuje, že si dovede představit vládu s ČSSD.ODS i TOP se mohou přetrhnout v ujišťování, že už opravdu opouštějí vládní koalici a jsou vlastně už myšlenkami jinde. Bohužel jsou to ale právě a pouze komediální výstupy. Žádný rozpad koalice se nekoná. Komedií může být dokonce i celá hra na údajný rozpad Věcí veřejných.

Koalice mi připomíná dětskou hru „toč se káčo toč“. Je to podobné jako když se dřevěná káča točí a potácí a potřebuje každou chvíli nějaký pořádný švih, kterým se zase roztočí. Také tahle vláda potřebuje stále další a další krize a hroucení, aby si její členové, kteří jinak spolu sotva vydrží, znovu museli sejít u stolu, kde si připomenou, proč se musí navzdory všemu dále společně točit v kole.

Co je ale výsledek téhle krize? Pouze další škrty. Zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení důchodů. Co jsme si to jsme si, ale ti chudší to teď zaplatí. Ale tyhle škrty zase nejsou podloženy žádnými ekonomickými analýzami, žádnými analýzami dopadů do příjmů. Jako vždy si tato vláda hraje s miliardami a nikdo neví, co to udělá.

Máme informaci, že loňský deficit hospodaření byl nižší než se čekalo. Tuší ale někdo proč? Neznamená to, že příliš masivními škrty zbytečně dusíme ekonomický růst? Proč v takové situaci přicházejí další škrty, které se promítnou do snížení životní úrovně?

Kvůli komu se točí tahle káča? Odpověď není tak složitá. Vláda zvyšuje DPH a snižuje důchody, aby získala prostředky pro druhý pilíř penzijní reformy. Dvacet miliard se má přesunout z kapes občanů do pojišťovacích fondů a bank. Také kvůli téhle operaci musí vláda pokračovat. Také kvůli téhle operaci se káča zase točí.

Lubomír Zaorálek