Kuras by neměl tolik věřit tomu, co tvrdí běžná média. Psát o přednášce, na které nebyl, jen na základě pár citací v článku sdělovacího prostředku středního proudu, který navíc Hájka nemá v oblibě a kde může, tam si do něj rýpne, je neprofesionální. Kdyby si poslechl Hájkovo vystoupení celé, možná by svůj hloupý článek nenapsal. I když kdo ví. Kurasovi katolicismus zkrátka vadí tolik, že za jeho útočný text zřejmě nemohou z kontextu vytržené citace uveřejněné mainstreamem (a tedy jakési nepochopení), ale nejspíše už samotný fakt, že někdo v tak významném postavení, jako je Petr Hájek, hájí katolickou věrouku proti moderním bludům.

Nepíši tento text proto, abych obhajoval prezidentova vicekancléře, ani nechci reagovat na Kurasovo neporozumění základním křesťanským premisám, protože ty on - sám vyznání židovského - zřejmě pochopit ani nechce.  

Co mne ale přimělo k reakci na jeho text, je pokrytectví, se kterým se - ačkoli se vždy vydával za velkého kritika multikulturalismu a relativizace hodnot, ale i kritika islámu - najednou ujímá obhajoby toho, proti čemu ve svých knihách (alespoň navenek) píše. Z Kurase se stává obhájce ekumenismu, multi-kulti ideologie a jejích představitelů.

Ponechám teď stranou to, jak se zastává Tomáše Halíka (v naivní víře, že zveřejněný dokument bez jakýchkoli náležitostí je oním důkazem Halíkova vysvěcení), aniž by rozuměl složitosti sporu kolem Halíkova "kněžství" a dopadu, jaký by mělo potvrzení pochybností o jeho vysvěcení.  

Mnohem více mi totiž vadí Kuras, vysmívající se tomu, když někdo (v tomto případě prezidentův vicekancléř) obecně varuje před modernisty a relativisty v církvi, jak Petr Hájek učinil na přednášce Lipového kříže dne 3. ledna, mimochodem na přednášce římskokatolického spolku určené především pro římskokatolické posluchače (ale nejen pro ně).

Z Kurasova textu, ve kterém Hájka za jeho výroky zesměšňuje, vyplývá, že ekumenismus (v Kurasově pohledu pouhé "demokratické poklábosení i s lidmi věřícími v Boží tvoření jen trošičku jinak než náš Spasitel uznává za správné", které dává demagogicky do kontrastu s "náboženskými válkami a perzekucemi") je správná věc a každý, kdo ho odmítá, je zřejmě bigotní fanatik a do středověku patřící tmář.

Podívejme se tedy, kam takový ekumenismus vede. Někdy je jeden obraz výmluvnější, než spousty slov okolo. Kdo se chce podívat, může například na internetu vyhledat video z mezináboženského setkání v Assisi z roku 1986, které zorganizoval zednářský papež Jan Pavel II. Představitel církve, která byla vždy hrdá na svoji po tisíciletí uchovávanou víru, se zde prostituuje s takovými modloslužebníky, jako jsou vyznavači kultu woodoo, indiánští šamani, muslimští imámové, kněží šintoistů, zoroastristů, animistů, budhističtí mniši. Podle Bible je každý duch, který popírá Kristovo božství, duch Antikrista. Popírají ho i talmudičtí rabíni, kteří v duchu kabaly ale věří v hned několik bohů najednou, stejně jako ho popírají mnozí liberální protestanté. Ti všichni v Assisi společně křepčili v zednářské režii.

Na zmíněném sestřihu je vidět, jak byly katolické kostely pro tuto událost zbaveny křížů (ty byly sňaty, nebo alespoň zakryty, pokud sundat nešly). Zachycuje ohavné pohanské rituály, při nichž byli uctíváni falešní bohové a vyvoláváni démoni. Vše toto ekumenický papež zaštítil. Nemusím být katolíkem, abych viděl, že je to odporné, pohanské, rouhačské a ve své podstatě satanistické. Zcela v duchu zednářských idejí.

Možná se to ale Benjaminu Kurasovi líbí. Možná se mu líbilo, když Jan Pavel II. líbal Korán. Když sloužil mši s muslimy. Když se klaněl Alláhovi a jiným démonům.

Dovedu pochopit, že pro některou skupinu lidí je myšlenka relativizace křesťanské víry lákavá, protože tak oslabují svého ideového protivníka. Dovedu pochopit, že pro některou skupinu lidí se to stalo dokonce součástí vlastní evoluční strategie, a tak činí vše pro to, aby k takovému oslabení křesťanstva došlo.

Benjamin Kuras by měl být ale upřímný a měl by říci, zda by se mu líbilo takovéto vyprazdňování víry i v případě té jeho vlastní (pokud tedy nějakou ještě má a nevěří jen v jakéhosi Velkého Zedníka, čemuž by mnoho jeho textů a myšlenkových pochodů, ale i synkretismus, kterým do svého židovství klidně zahrne i tao sexu, napovídalo). Představme si, že by Kuras vyznával svoji židovskou víru ortodoxně. Byl by ochoten tolerovat na své "církevní" půdě podobné aktivity, jaké režíroval Jan Pavel II. v Assisi? Co kdyby do jeho synagogy přišel katolický kněz a začal v ní sloužit katolickou mši? Nebo nedej Jahve, co kdyby přišel navíc tradicionalistický katolický kněz odmítající druhokoncilní zednářské řečičky o smíření a sloužil tam mši v latině a zády k němu? To by se mu líbilo? Dovolil by to? A co kdyby musel Kuras svoji synagogu upravit pro ekumenický obřad a odklidit z ní všechny svitky Tóry a další symboly své vlastní víry, aby si pak v synagoze mohl rozdělat ohníček jakýsi šaman a podkuřovat tam svým bůžkům?

Jsem si jist, že by něco takového nebylo možné. Dokonce i liberální žid Kuras by něco takového stěží dopustil. Ortodoxní Židé, kteří pak považují všechny Nežidy za nejen nevěřící a modláře, ale i podlidi, by museli demonstrativně roztrhnout svá roucha na znamení svého pohoršení.

Proč tedy nám - křesťanům - pořád někdo neustále říká, abychom se s modláři bratříčkovali my a že je to fajn a skvělé a demokratické a já nevím jaké ještě jiné? A proč se pak tak pohoršeně zlobí (jako Kuras), když někdo z nás - křesťanů - před tímto bratříčkováním (jako Hájek) varuje?

Myslím, že vím, proč tomu tak je. A ví to i Benjamin Kuras.

Měl by si ale vybrat, aby neseděl na dvou židlích a vypadal důvěryhodněji. Buď dále ve svých knihách psát, že je islám zhoubný a poté v linii s touto vírou chápat ty, kteří nechtějí dělat kompromisy nejen se zhoubným islámem, ale ani se zhoubnými zednářskými idejemi. A nebo propagovat ekumenismus a mezináboženský zednářský dialog a zesměšňovat ty, kteří před ním varují, ale pak by si neměl hrát na konzervativce, kterému jde o záchranu Evropy.

To, čeho se zastává, je totiž pravým důvodem jejího dnešního úpadku.

Pro Prvnizpravy.cz
Adam B.Bartoš