Autorem výjimečného díla, které stojí za to vidět, je Bohumír Kaštovský st., otec Marie Jančálkové, jež dnes o betlém pečuje spolu se svým manželem Janem a dalšími farníky. „Tatínek se před více než třemi desítkami let dohodl se zdejším páterem Jiřím Šenkeříkem, že vytvoří betlém vhodný pro nepříliš prostorný interiér zdejšího hřbitovního kostelíka,“ vrací se do minulosti Marie Jančálková.

Začátkem prosince začíná její manžel Jan Jančálek jednotlivé postavičky kontrolovat a rozpohybovávat, některé bývají po roce odpočinku trochu zatuhlé a je třeba jim pomoci. Před Štědrým dnem pak chlapi z farnosti, k nimž kromě Jana Jančálka patří i Vít Satké, Karel Vašátko, Jan Heiser, Jiří Mikula a kostelník Jiří Sommer, potřebují zhruba čtyři hodiny na to, aby vše zkompletovali a každou „živou“ část spojili s elektrickým zdrojem. 

Betlém bude kromě Štědrého večera možné spatřit i 25., 26. a 29. prosince a 1. a 5. ledna, vždy od 14 do 15 hodin. Pokud by někdo chtěl rodinné dílo Jančálkových spatřit mimo stanovené termíny, může zavolat na tel. č.: 737 514 651 a návštěvu si domluvit.

Jak betlém vznikl? „Tchán nejprve vytvořil tři díly krajiny, o rok později k nim přidal čtvrtý. Každá část musela být široká tak, abychom ji po vánočních svátcích opět mohli po úzkých schodech vynést zpět na oratoř, kde je betlém celoročně uskladněn,“ přebírá vyprávění Jan Jančálek, jemuž vítkovský betlém učaroval natolik, že se výraznou měrou podílí nejen na jeho zachování, ale také na rozvoji. „Z původních figurek zůstalo jen málo. Tři dřevěné figurky, svatá rodina a Ježíšek, kterého betlému darovala řádová sestra Anna Zátopková ze Štemplovce, další postavičky vyrobil tchán metodou odlévání,“ upřesňuje Jan s tím, že on sám později postupně přidával jeden pohyb za druhým. A tak v betlémské krajině hoří ohýnek, pastýřům se rozsvěcují lucerničky, aby si posvítili na cestu… „Například v roce 2020 přibyl oslík tahající okovy s vodou. Tou se ale začaly naplňovat až o příštích Vánocích, kdy také v betlému prvně zakukala kukačka,“ popisuje Jan Jančálek a prozrazuje, že voda je odváděna do sběrné nádrže pod betlémskou krajinou.

Díky postupně prováděným změnám jsou skoro každé Vánoce ve Vítkově malou premiérou. Ta betlém čeká i roce jeho třicátin… „Na Štědrý den o půlnoční se poprvé představí nová postavička s unikátním pohybem, který není k vidění v žádném ze zmiňovaných betlémů,“ usmívá se Jan Jančálek, jenž do tvorby nového obyvatele vítkovského betléma i prostředí, v němž bude umístěn, zapojil širší rodinu. Jana Kaštovská, třináctiletá dcera kmotřence, která pochází z Klimkovic, navrhla – včetně okolí – postavičku, jejíž identitu chtějí manželé Jančálkovi odhalit až o Štědrém večeru. Mimochodem, zmíněnou figurku podle návrhu vyrobila jejich snacha Zuzana Jančálková, lékařka žijící v německém Bad Kissingenu. Ale není jediná, kdo se k rozvoji betléma přidal. Například Vít Satké vyrobil pohyblivý podstavec pro napájecí zdroj elektřiny a společně s Janem Heiserem zpevnili konstrukci krajiny.

Součástí vítkovského betléma se občas stávají také darované předměty. Jedním z nich je například divoké prase, které Jan Jančálek čas od času ukryje a vybízí pak děti, aby po něm pátraly. „Nejmladší návštěvníci nadšeně reagují na každou maličkost, na každý pohyb. Velký úspěch měl i andílek, kterého jsme k betlému přidali loni. Pohybem hlavičky děkuje za peníz vhozený do pokladničky, děti to moc baví,“ líčí Jan Jančálek atmosféru u betlému, na který se přicházejí podívat i výpravy z místních školek. 

Moravskoslezskenovinky.cz informovala Lenka Gulašiová, město Vítkov.