Tehdy totiž se tvrdě stavěl proti privatizaci přímým prodejem a hlavně proti tomu, aby automobilku dostali Němci. Byl zarputile proti, aby Škodovku dostal Volkswagen. Dnes tuto firmu chválí a veřejně tvrdí, že hlavní zásluhy měl tehdejší šéf koncernu Carl Hahn, který ho o privatizaci přesvědčil, ač režie prodeje byla v rukou české vlády: premiéra Pitharta a ministra Vrby. Jde o evidentní účelovou zapomnětlivost, řečeno velmi diplomaticky. Ministr Klaus si tehdy přál všechno privatizovat pomocí kupónů a vzýval podnikatele Viktora Koženého. Hřímal: Více takových Kožených.

Oslava ve Škodovce se uskutečnila v době vládní krize, kdy se na scéně objevuje podobně zdatný marketingový praktik Vít Bárta: vláda by se ho ráda zbavila, protože se pokusil zprivatizovat část politického provozu pomocí firmy ABL. Jenže na scéně je opět Václav Klaus, ale tentokrát již jako prezident a je jeho projektem Strategie 2009 - 2014 stejně fascinován jako kdysi byl fascinován kampaní Viktora Koženého s heslem "Jistota desetinásobku!" Kožený totiž sliboval odkoupení kuponů za tuto výši. Vít Bárta svým zaměstnancům sliboval, že ovládne republiku a získá vládní zakázky pro firmu. A tak podobně jako kdysi zrušil Václav Klaus privatizaci Tatry Kopřivnice do rukou firmy Mercedes, Škody Plzeň do rukou firmy Siemens a řady dalších významných firem, které kvůli tomu později krachovaly, tak právě v těchto dnech brání v rozporu s Ústavou odvolání ministrů napojených na ABL přes Věci veřejné, a tím prohlubuje krizi. Krycí heslo tentokrát zní: Chci znát plán B. Vládu nutí k tomu, aby pokračovala ve starém složení, a vyhrožuje, že jinak pověří složením vlády sociální demokraty.

Viktor Kožený je mezinárodně stíhaným delikventem na útěku a jak skončí Vít Bárta, ještě nevíme.

Hledat odpověď na otázku, proč se takhle jako Václav Klaus nějaký člověk chová, když se na první pohled zdá, že volí v obou případech horší, tedy zlou variantu, je možné jen u psychoanalytiků, kteří tvrdí, že tak činí lidé s hypertrofovanou touhou po uplatnění své vlastní vůle. Je to, jako by si tito lidé řekli: "Vím dobře, jaký krok by byl v té situaci správný, ale přece se nenechám omezovat nějakou morálkou, nebo dokonce svým vlastním svědomím. Kdybych udělal dobrou věc, bylo by to proto, že je dobrá. Udělám-li špatnou věc, bude to pouze proto, že to chci já. Bude to projev mé svobodné vůle."

Možná, že jen v této citované diagnóze, které se někdy říká ambulantní schizofrenie, či dezintegrace myšlení je možné hledat odpověď na chování našeho pana prezidenta.

Karel Hvížďala