Francouzský prezident Nicolas Sarkózy zřejmě není příliš prozíravý, když nepočítal s únikem svých komentářů, souvisejících s kritikou hlav ostatních států. Také naši politici si s ním užili své, když se zuby nehty držel evropského předsednictví a všemi možnými způsoby i nezpůsoby dával nevybíravě najevo, že jako evropští břídilové přece nemůžeme řídit Evropu. Navzdory jeho úsilí, se s námi Evropa srovnala docela dobře a bez problémů vzala naše předsednictví na vědomí.

Sarkózy se ovšem sám nastřelil do mezinárodního skandálu, když v kruhu 24 lídrů francouzských politických stran začal jako zákusek „podávat“ hlavy ostatních zemí po svém návratu ze zasedání G20. Jak už se ale stává, informace občas „utečou“, a tentokrát to byl bleskový únik. Ten ovšem vyvolal tak bouřlivou reakci ve francouzském a zahraničním tisku, že se Elysejský palác musel postavit do pozice „mrtvého brouka“. Tisková kancelář prezidenta jen občas opatrně utrousí, že prý většina výroků nepochází z prezidentových úst. Konkrétnější údaje však zatím odmítá podat a zejména Španělsko francouzskému sebestřednému politikovi  a jeho kanceláři nevěří, ani co by se za nehet vešlo.

List La Liberation uvedl v sobotu výroky Sarkózyho v článku s titulkem „Sarkózy se považuje za pána světa“. Informoval čtenáře, že prezident zhruba před třemi měsíci vytvořil cosi jako uzavřený klub šéfů francouzských politických stran, s nimiž na schůzkách projednává boj s hospodářskou krizí. Ve francouzském tisku se tomuto  „uskupení“ říká G24 – podle vzoru G8 či G20 a číslovka 24 znamená počtu zúčastněných.

Možná by bylo vše v pořádku, kdyby se francouzský „všeználek“ držel tématu krize. To mu ale zřejmě bylo málo, a tak na obědě, který pro členy G24 uspořádal Sarkózy 15. dubna v Elysejském paláci, se rozdělil o své dojmy z londýnského zasedání „dvacítky“. Zvláštností prezidentových výroků nebylo jen to, že stavěl na odiv a do centra všeho dění sebe sama, ale že to popořil nelichotivými komentáři o dalších účastnících summitu.

„Obama nemá zkušenosti vůdce. V mnoha otázkách nemá vlastní postoj, proto jeho skutky nejsou vždy na výši“, řekl Sarkózy o americkém prezidentovi. „On přece ani jednou neřídil ministerstvo“, dodal. „Řekl jsem mu: ‘Nemyslím, že jste tak úplně rozuměl tomu, o co se snažíme s oxidem uhličitým’,“ předváděl na obědě Sarkozy chvástavě svou debatu s americkým prezidentem.

Ani německá kancléřka neušla „všeználkově“ kritice. „Jakmile Merkelová zjistila, že je stav německého bankovního a automobilového sektoru kritický, neměla jinou volbu, než se po mně opičit a převzít mé návrhy.“ Předseda Evropské komise José Manuel Barroso byl, podle slov francouzského prezidenta, tak neznatelný, jako kdyby tam vůbec nebyl.

Na adresu španělského premiéra José Luise Zapatera superman Narkózy poznamenal, že „možná není příliš chytrý, ale já znám hodně lidí skvělého rozumu, kteří nedokázali projít do druhého kola prezidentských voleb“.

O poznání vřeleji, ale ne bez ironie se vyjádřil Sarkózy o italském premiérovi. „V demokracii je hlavní znovuzvolení.  Podívejte se na Silvia Berlusconiho. Už ho zvolili třikrát po sobě.“
Obsah této debaty hodovníci tohoto oběda ovšem téměř okamžitě „přešeptali“ francouzským médiím. La Liberation, jako levicový list velmi jízlivě komentoval prezidentovy poznámky a chování Sarkózyho nazval „festivalem sebelásky“. „Byl to 200procentní Nicolas Sarkózy, který se v maximální míře přiblížil vlastní karikatuře“, uvedl jeden ze „stolovníků“. „Nebylo nás mnoho, ale on mluvil, jako kdyby vystupoval v televizi nebo na mítinku Svazu národního hnutí“.

Ostře reagoval také zahraniční tisk, zejména evropský. Britská média tak mají za to, že Sarkózy urazil Baracka Obamu a Angelu Merkelovou. Times srovnal francouzského prezidenta se školákem, který neunesl, že se v jeho třídě objevil jiný kluk, významnější. Tím „jiným klukem“ měl Times na mysli Obamu.

Aktivně se na Sarkózyho výrazech „popásl“ také španělský pravicový tisk. Využil jich k vlastní kritice levicového premiéra Zapatera. Lídr opoziční Národní strany Mariano Rajoy konstatoval (zřejmě jako jeden z mála), že Nicolas Sarkózy „možná má i pravdu“. Pikantní ovšem na tom je, že návštěva francouzského prezidenta ve Španělsku je ohlášena na 27. a 28. dubna. Dá se očekávat, že si světová média nenechají tuto událost ujít.

Sarkózyho chování svědčí o všem možném, jen ne o úrovni vrcholného politika. Je pravda, že i od našich politiků jsme zvyklí na verbální kuriozity či kotrmelce, dokonce i na pohlavkování dochází. Od hlavy státu však na podobné „úlety“ zatím naštěstí zvyklí nejsme.

Superman Sarkózy to zjevně přehnal a nejspíš to teď s ostatními hlavami států nebude mít snadné. Nelze vyloučit, že odloží návštěvu Španělska z důvodu „diplomatické chřipky“. Může se ovšem stát, že od něj očekávám v tomto případě příliš mnoho, a že se ve Španělsku objeví s hlavou hrdě vztyčenou s tím, že za to zase mohou prolhaní novináři. Jeho poslání hlavám států by se dalo shrnout do jedné věty – všichni, kromě mne, jste buď hloupí nebo neschopní. Za těchto okolností má jediné štěstí, že jeho evropské kralování už skončilo a kdo ví, možná nejen evropské. Nám ovšem kyne naděje, že po zbytek našeho předsednictví budeme mít od tohoto narcistního kverulanta konečně pokoj.

Radmila Zemanová