Britská expertní organizace National Association of Pension Funds zastupující 15 miliónů členů více než dvanácti set penzijních fondů odhaduje, že z 12 miliónů zaměstnanců bez účastí v penzijním fondu takto bude nově spořit 9-10 miliónů Britů. V cílovém uspořádání roku 2016 bude každý z nich povinně přispívat 4 % ze své mzdy, zaměstnavatel bude připlácet 3 % a jedno procento přidá státní rozpočet formou daňového zvýhodnění. Na účtu zaměstnance bude každoročně přibývat částka rovnající se 8 % ze mzdy.

V tradičně liberální britské společnosti vždy platilo, že stát občanovi nemluví do toho, jak se má zabezpečit pro případné nepříznivé situace (jako je například právě stáří, nebo například rapidní zhoršení zdravotního stavu apod.). Na druhou stranu pomoc od státu mohou ale Britů očekávat až ve chvíli, když veškeré své vlastní možnosti, a to včetně prodeje majetku, již vyčerpají. A to platí i pro důchodovou oblast. Od státu dostávají od dob lorda Beveridge (1943) všichni senioři jen základní minimální penzi odpovídající méně než 25 % průměrné mzdy.

Proč tedy britské vládní elity přicházejí s takovou „protiliberální“ iniciativou?
Po dlouhá desetiletí v Británii nízké státní důchody doplňovaly štědré příjmy univerzálně rozšířených zaměstnavatelských penzijních fondů. Duální penzijní systém fungoval spolehlivě do konce 80. let pro velmi obvyklý koncept celoživotní kariéry. Globalizace a s ní spojené zrychlení společenských a ekonomických změn ale britský podnikový patriotismus zásadně oslabily. Podniky si vysoké penzijní výdaje v soutěži s asijskými konkurenty dovolit nemohou.

V britské stejně jako v každé jiné moderní společnosti je navíc silně rozvinuta filozofie okamžité spotřeby. Bez aktivního vnějšího impulzu myslí na zadní kolečka stále méně Britů. A protože nízký státní důchod v Británii nestačí na pokrytí základních životních potřeb, velké skupiny seniorů se ocitají bez dodatečného důchodového příjmu ve svízelné situaci.

Rok 2012 rokem zkušebním
Rok 2012 lze považovat za zkušební, do penzijního spoření budou zařazeni jen zaměstnanci největších firem. Ale již během roku 2013 budou následovat všechny firmy nad 250 zaměstnanců a v roce 2014 nad 50 zaměstnanců. Poslední nejmenší firmy budou zařazovány od roku 2015. Význam změny nesnižuje ani postupný náběh výše příspěvku od počátečních 2 % přes 5 % od roku 2014 na cílových 8 % od února 2016 ani možnost ze spořícího programu na penzi vystoupit. Jak zaměstnavatele, tak i experti odhadují, že v programu zůstane 9 – 10 miliónů nových účastníků penzijního spoření.

Ve světle britských důchodových změn je možná přijatelné odmítání povinného penzijního spoření. Odmítání dobrovolného opt-outu, který umožní velmi efektivně spořit s nízkými náklady je ovšem těžko pochopitelné.

Jaromír Drábek