Jak jinak lze vysvětlit, že v ČR proudí od tohoto obnovitelného zdroje téměř polovina prostředků určených na podporu všech! obnovitelných zdrojů. Zatímco nebývalý rozmach fotovoltaických elektráren na našem území si v nedávné době vynutil zásah ze strany vlády i správce přenosové soustavy ČEPS, a zároveň rozvířil diskuzi ohledně adekvátnosti podpory solární energie ze strany veřejných rozpočtů, v Evropě, konkrétně v Německu a Francii již s útlumem v této oblasti začali. A ví dobře proč!

Fotovoltaika velkých zdrojů nemá pro ochranu životního prostředí v českých podmínkách žádný přínos. Absolutně nejvyšší výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren v celé EU z ní činí pouze čistokrevný byznys. Již nyní musíme alokovat 40 % všech prostředků určených na obnovitelné zdroje energie právě na podporu fotovoltaiky, přestože ta vyrobí jen 7 % obnovitelné elektřiny. V následujících letech navíc můžeme očekávat, že tento trend ještě vzroste. Masivní podpora fotovoltaiky tak podráží nohy ostatním alternativám k tradičním zdrojům energie, které mají v českých podmínkách větší potenciál, jako například vytápění biomasou. Nesmyslně vysoká podpora fotovoltaiky je patrná třeba na příkladu malých vodních elektráren, které dostávají za jednu vyrobenou kWh zhruba pětkrát méně peněz než fotovoltaické elektrárny. Ty navíc často zabírají volnou kapacitu distribučních sítí, které se pak nedostává právě hydroenergetikům.

Omezení ze strany ČEPS, který pozastavil vydávání kladných vyjádření k připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren do sítě, je logické a pro energetickou stabilitu přínosné. Zejména fotovoltaické elektrárny, které jsou nulově regulovatelné, představují pro přenosovou síť čím dál větší riziko. Z aktuálně instalovaných 731 MW ve větrných a fotovoltaických zdrojích můžeme do konce roku očekávat až 2952 MW. Celkově bylo podle provozovatelů distribučních soustav na začátku roku 2010 vydáno tolik kladných stanovisek k připojení fotovoltaických zdrojů, které odpovídá 6000 MW nově instalovaného výkonu. V případě větrných elektráren pak dalších 1700 MW. ČEPS s touto kapacitou musí počítat, protože nelze vyrobit více elektřiny, než se spotřebuje. Přírodní zákony neobejdete a zdrojů, které by mohly vyrobenou elektřinu absorbovat a vzniklé výkyvy tak odregulovat, je jednoduše nedostatek. Tato situace se nezlepší, dokud se nenaučíme elektřinu efektivně skladovat nebo jinak regulovat.

Fotovoltaika podle dnešních pravidel představuje velmi výhodný byznys s minimem rizik. Garantované výkupní ceny a stále nižší náklady na fotovoltaiku (oproti minulému roky spadly náklady o cca 40 %) lákají do ČR investory i ze zahraničí. A to i přesto, že účinnost fotovoltaických panelů není v našich podmínkách nijak vysoká.

Pokud se na celou záležitost podíváme z hlediska životního prostředí a zdravého rozumu, je to celé nesmysl. Velké fotovoltaické zdroje nemají v našich podmínkách žádné logické opodstatnění. Podpora fotovoltaiky by měla směřovat tam, kde jsou pro ni nejvhodnější podmínky. Pro EU možná existuje více cest, nicméně pro ČR je do budoucna nejvhodnější stále jaderná energetika kombinovaná například s energií z biomasy a dalšími pro ČR přirozenými obnovitelnými zdroji. A když už fotovoltaiku podporovat, tak hlavně výzkum a malé zdroje.

Miroslav Ouzký