Londýn nedávno zjistil negramotnost u milionu svých obyvatel. Pětina londýnských rodičů nedokáže svým předškolním dětem nahlas přečíst pohádku. Třetina jedenáctiletých žáků nastupujících do druhého stupně se potýká s čtením průměrně snadného textu. Podle Federace britského průmyslu je polovina absolventů britských škol nezaměstnatelná. V televizních kvízech se diváci od soutěžících dozvídají, že Hitler se křestním jménem jmenoval Heil, Pákistán byl dříve součástí Jugoslávie, Sistinskou kapli vymaloval Leonardo di Caprio, hlavním městem Kuby je Belgie a předchůdcem Tony Blaira byl George Bush.  

V Německu víc než polovina uchazečů o zaměstnání v médiích nedokáže bez chyby, tím méně poutavě, komunikovat ústně ani písemně. Ve školách citelně upadají znalosti matematiky a schopnosti exaktního myšlení a o vědecké a technické obory není zájem. Co dříve museli umět maturanti, neumějí dnes vysokoškoláci. A je tomu podobně ve většině západních zemí.

Pedagogičtí odborníci identifikují tyto příčiny:
- Televize, před níž rodiče nechávají děti sedět hodiny denně v předškolním věku. Pasivní televizní civění v ranném věku v dětech umrtvuje hravou vynalézavost, tvořivost, vyjadřovací dovednost a schopnost potýkat se s problémy a hledat na ně řešení.
- Počítače a kalkulačky, které ochuzují děti a mladistvé o schopnosti řešit problémy vlastním myšlením.
- Přílišná štědrost systému sociálního zabezpečení, na němž se dá pohodlně vyžít a který čím dál větší procento Evropanů (a ještě větší procento imigrantů) zbavuje je motivace učit se, zdokonalovat své dovednosti, posilovat ambice a usilovat o úspěch.
- Příčinou méně viditelnou a pomalejší, ale za současného demografického stavu nezvratitelnou a pro úroveň vzdělanosti smrtelnou je viditelně klesající inteligence z generace na generaci, pozorovatelná zpětně už půl století. Jejím kořenem je fakt, že inteligentní a vzdělané ženy rodí méně dětí než ženy nižší inteligence a nižšího vzdělání. Někdo dokonce propočítal jakýsi koeficient, podle něhož čím jsou rodiče nevzdělanější a s nižším IQ, tím mají víc dětí. Tak se v každé nové generaci (už půl století) rodí menší procento inteligentních a k vzdělání vychovávaných potomků. Pro toto rostoucí procento slabších se snižují školní standardy, které začarovaným kruhem snižují úroveň vzdělání.

Katastrofální na tom je, že se to děje právě v době, kdy lidstvo, příroda a planeta jsou ohrožovány obrovským spletivem problémů, jejichž řešení bude potřebovat ty nejdůmyslnější a nejvzdělanější mozky, jaké si dovedeme (a ještě ani nedovedeme) představit.

Prožíváme krach půl století starého a všudypřítomného levicového přístupu ke vzdělání, v němž si jsou všichni rovni a nikdo nevyniká. Zanedbali jsme vzdělávání excentriků a géniů, bez jejichž výjimečné, uctívané a odměňované tvorby žádná civilizace nemůže vzniknout ani přežít. Chceme-li ještě krach zastavit a zvrátit, budeme k tomu ve vzdělávacích institucích potřebovat někoho pravicového. Hodně a možná až extrémně.

Benjamin Kuras
Vyšlo v MFDnes